Při slovu kaplan se leckomu vybaví jazykolam “náš pan kaplan v kapli plakal”. Evokuje postavu kněze, pomocníka faráře, který má aspoň tu kapli, aby měl kde plakat. Jsou však také jiní kaplani – v nemocnicích, armádě, ve vězení, kteří často žádnou kapli nemají ani nepotřebují. Jsou mezi lidmi, mezi pacienty a zdravotníky, mezi vojáky, mezi vězni.
Co dělá nemocniční kaplan? K čemu může být dobrý? Kdo může dělat kaplana? Co prožívají nemocní? Má kaplan co nabídnout i těm, kteří se považují za nevěřící?
O zkušenostech se službou se s námi podělí Ondřej Doskočil, nemocniční kaplan Nemocnice České Budějovice.
Ondřej Doskočil působí v současnosti jako odborný asistent a proděkan pro akademické záležitosti na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Působí také jako trvalý jáhen římskokatolické církve. Je ženatý, má tři dcery a manželku Kateřinu.